Co jsou ekologické škody a 18 miliard?
Když v roce 1993 došlo k privatizaci hnědouhelných státních podniků, nebylo v rámci privatizačních projektů
odpovídajícím způsobem dořešeno finanční vypořádání souvisejících ekologických škod. Finanční rezervu potřebnou
na rekultivaci území zasaženého báňskou činností si těžební společnosti vytvářejí až od roku 1994, a to na základě
novely Horního zákona (č. 168/1993 Sb.). V rámci privatizace však podniky převzaly od státu nejen těžební lokality, ale
rozsáhlá území určená k rekultivaci, na něž ještě nemohla být vytvořena potřebná finanční rezerva.
Česká vláda, vědoma si této skutečnosti a naléhavé potřeby řešení ekologických
škod, přijala dne 16. ledna 2002 na svém výjezdním zasedání v Ústí nad
Labem usnesení č. 50, v němž odsouhlasila postupné vyčlenění částky 15
mld. Kč z privatizačních výnosů jako účast státu na nákladech revitalizace
krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků ve vymezeném
území Ústeckého kraje. Dne 20. února 2002 přijala česká vláda usnesení
č. 189, kterým toto vymezené území rozšířila o Karlovarský kraj. Následovalo
přijetí dalšího klíčového usnesení č. 272 ze dne 18. března 2002, v němž
vláda blíže definovala, co se rozumí ekologickou škodou a jaké práce k
jejímu odstranění jsou z těchto prostředků financovatelné. V navazujících
usneseních byla jmenována meziresortní komise k řešení ekologických škod
vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém
a Karlovarském kraji, která schvaluje předkládané projekty k realizaci
a komise pro posuzování a hodnocení nabídek (usn. č. 446/2002 a č. 257/2004),
která posuzuje nabídky uchazečů v rámci vyhlašovaných veřejných zakázek na realizaci schválených projektů. Složení obou komisí se od té doby několikrát změnilo. O průběhu řešení ekologických škod
se na Ministerstvu průmyslu a obchodu každoročně zpracovává hodnotící zpráva, která je předkládána na jednání vlády.
V roce 2017 vláda na svém jednání dne 4. září usnesením č. 625 schválila navýšení finančních prostředků na řešení ekologických škod vzniklých před privatizací
hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém kraji a v Karlovarském kraji
o částku 3 mld. Kč na celkových 18 mld. Kč. V roce 2019 pak vláda na svém jednání dne 10. června usnesením č. 403 schválila nadále využívat finanční prostředky
určené na odstranění ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji vyčleněné na základě usnesení vlády č. 50/2002 pouze na
projekty zajišťující revitalizaci (v rozsahu tohoto pojmu definovaném v aktualizované Směrnici Meziresortní komise k řešení ekologických zátěží v rámci odstraňování starých ekologických škod vzniklých před
privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji) a resocializaci předmětných území.
